Domácnosti, suroviny, krajina

Výzkumné téma se zaměří na využívání přírodních zdrojů a v té souvislosti mimo jiné i na dopady na vratné či nevratné proměny krajiny. Získávání přírodních zdrojů je nedílnou součástí civilizačního vývoje od počátku lidstva. Technologické inovace pravěkých kultur jsou často nositeli jejich názvů. Zásadní změny v přístupu k surovinám a tím pádem ke krajině přinesly počátky industrializace ve druhé polovině 18. století, v následujících období nabíraly zásahy člověka do krajiny rozsahu a intenzity. Dobývání a zpracování či kultivace přírodních zdrojů významně měnily a stále mění povahu lidství (homo technologicus), modifikují a utvářejí podmínky pro sociální, ekonomické, hodnotové a právní prostředí, v němž fungují základní jednotky civilizačního procesu – domácnosti. S rozvojem strojové výroby, energetického zásobování (zejména elektrickou energií), komunikačních technologií, nástupem výpočetní techniky, internetu, progresivním rozvojem vědeckých poznatků v různých oblastech poptávka po energetických zdrojích a surovinách enormně neustále vzrůstá.

Z perspektivy domácnosti bude výzkumné téma mimo jiné sledovat význam surovin pro přežití jednotlivce, pro rozvoj společnosti, ekonomických, mezilidských a mezidruhových vztahů. Zdroje surovin se ve vztahu k domácnosti elementárně vymezují z hlediska obživy, zisku energií a zpracování organických a anorganických materiálů. Do okruhu témat je tako možné integrovat problematiku domestikace, efektivní chov zvířat i pěstování plodin, a to rovněž ve smyslu zátěže na životní prostředí pro zvyšování zisku, výnosu. Energie a materiály (primárně voda, teplo) z hlediska pokrývání lidských potřeb zahrnují suroviny získávané z živé i neživé přírody (primárně dřevo, nerosty). Klíčové souvislosti představuje spotřební ekonomika a poptávka po energetických zdrojích, vzájemné interakce domácností a přírody v kontextu generační výpovědi, přenosu tradic či historického dědictví.