Domácnosti, rodina a společnost

Inteligentní společnosti definuje elementární potřeba vytváření interakcí mezi lidmi, vznik rodových vazeb a genderově specifická komunikace. Rodiny a příbuzenstva utvářely v každé době výchozí prostor pro rozvoj lidských zdrojů, ochranu, vzdělanost, zrod a vývoj náboženství, politické kultury, právních norem, sociální péče a ekonomických vztahů. Tento směr chápeme jako civilizační proces lidstva s jeho přirozenou inklinací k životu v komunitách, což podporují lidmi utvářená efektivní využívání domácností a technologií. Procesy jejich zrodu a implementace jsou indikátory civilizačního pokroku. Době odpovídající progresivní a inteligentní technologie vznikaly a vznikají ve vztahu k potřebám člověka a jeho interakcí s přírodou. Procesy nemají primárně časové omezení z hlediska lidských zdrojů, či využívání přírodních materiálů. Omezení nastávají naopak v důsledku lidské činnosti a vývoje ochrany životního prostředí, a krajiny pro život příštích generací. Výzkum domácnosti, její podoby a funkce ve vztahu k společenskému uspořádání historických komunit je do velké míry možný jen prostřednictvím interdisciplinárního výzkumu.

Odpovědi na otázky výzkumu sociálních vztahů na úrovni domácností vedou:

• k pochopení vazeb v historické komunitě – geneticky detekované rodinné vazby vs. sociálně konstruované domácnosti/rodiny;
• k porozumění míry, sociální či genderové podmíněnosti a významu mobility při formování jednotlivých typů domácností;
• definování pozice členů domácností i ve struktuře sociálních sítí minulých populací;
• k pochopení vlivu struktury a dynamiky sociálních sítí v procesu transferu idejí a technologií;
• vedou k identifikování role společenské a interpersonální interakce v kontextu přenosu a šíření endemických nemocí.