Historický ústav AV ČR, Filosofický ústav AV ČR a Výzkumné centrum pro církevní a náboženské dějiny při Historickém ústavu AV ČR za podpory programu Strategie AV 21 – Epicentra civilizace – Inteligentní domácnosti, technologie a společnost pořádají ve dnech 30. listopadu a 1. prosince 2026 (Akademické konferenční centrum, Husova 4a, Praha) III. setkání doktorandů a juniorních badatelů nad církevními dějinami: Nejen Slovem živa je církev.
Program ke stažení ZDE.
Za zdmi fary: majetek, hospodářství a každodennost venkovské farnosti ve středověku a raném novověku
Farní instituce nepředstavovala pouze prostor výkonu duchovní správy, ale rovněž komplexní ekonomickou a sociální jednotku. Vedle rezidenční funkce plnila také úlohu centra administrace beneficia, správy zádušního jmění a organizace hospodářského provozu. Jaké zdroje zajišťovaly její materiální fungování? Jak byly utvářeny a spravovány ekonomické základy farnosti? Jakou podobu měly farní budovy a jejich hospodářské zázemí? A do jaké míry lze tyto otázky zkoumat prostřednictvím písemných, archeologických a stavebněhistorických pramenů?
Workshop navazuje na setkání věnované životu na faře a farářově domácnosti (2025 – Fara a farnost – duchovní a laici: interakce, normy a praxe ve středověku a raném novověku) a obrací pozornost k ekonomickému a materiálnímu zázemí farnosti. Jeho cílem je představit aktuální výsledky výzkumu i nové badatelské perspektivy zaměřené na fungování farních beneficií, správu kostelního majetku, podobu farních budov a hospodářského zázemí či na vztahy mezi farou, kostelem a místní komunitou.
Příspěvky budou věnované především ekonomice beneficia (obročí), majetku kostela (záduší), donátorským a fundátorským aktivitám, správě farních hospodářství, stavebnímu vývoji far a kostelů (pokud se vztahuje také k proměnám dalších farních statků) i dalším aspektům materiálního fungování farností.
III. setkání doktorandů a juniorních badatelů nad církevními dějinami Nejen Slovem živa je církev
Duchovní péče a pastorace představují jednu ze základních funkcí církevních institucí. Jejich podoba však nebyla určována pouze teologickými představami, normativními požadavky či osobním nasazením duchovních, ale také konkrétními materiálními podmínkami, které umožňovaly jejich výkon. Otázky financování, správy majetku, ekonomického zabezpečení duchovenstva, fungování církevních institucí nebo materiální infrastruktury náboženského života zůstávají přitom často v pozadí tradičních výkladů církevních dějin, přestože významně ovlivňovaly možnosti i limity pastorační činnosti.
Zajímají nás nejen hospodářské a institucionální předpoklady fungování farností, řeholních komunit, misijních aktivit či charitativních institucí, ale také otázky spojené s každodenní praxí duchovní služby, využíváním a správou zdrojů, proměnami církevního majetku nebo vztahem mezi ekonomickým zázemím a podobou pastorace.